Můj kámoš Ježíš - co stránka, to emoce

Už jen přebal knihy vás čímsi upoutá. Možná tím, že z něj na vás zpoza řidítek motocyklu shlíží týpek, jehož byste Ježíšem nazvali snad jen podle dlouhého hára a prapodivného hábitu, který do dnešní doby prostě nepatří.

Celkem nepatrná knížka, co se množství stran týká, dožene svůj váhový nedostatek poutavostí příběhu, který je nabitý napětím vedoucím občas až k nervovému zhroucení (slabších čtenářů). Ale vzhledem k tomu, že s knihami, jejichž hlavním tématem jsou rozbory patologických osobností, se teď roztrhl pytel, čtenáři holdující sarkasmu a absurdní tragičnosti si zde přijdou na své.

Celý příběh vypráví mladý Nikolaj, žijící v Dánsku. Jeho život je plný zvratů zapříčiněných náhlou smrtí jeho rodičů. Zůstal tak se sestrou, která ho miluje nadevše, sám. Jeho závislost na ní je až nezdravá. Sama Sös má problém vypořádat se s emocionální nesamostatností svého bratra, kterou si zapříčinila ona sama. Aby nepřišel o její blízkost a lásku, dělá Nikolaj vše pro to, aby si ji udržel na blízku, i za cenu morálních poklesků, které život obou sourozenců jen zhoršují. A tak, když Nikolaj dostane jednu z nejhorších ran, nezbývá očividně nic jiného než se obrátit na víru.

Postava Ježíše v této knize je naprosto odlišná od biblické modly a zároveň vyzařuje tu samou neodsuzující všelásku, která by zavrhnutého kluka s delikventními sklony mohla zas vyzdvihnout ze dna osobního bankrotu do plnohodnotného života. Objeví se vždy, když má Nikolaj náladu na bodu mrazu a nikdy není pořádně jasné, jestli to není jen výkřik mladíkova zoufalého podvědomí. Vzhledem k rozhovorům, které Nikolaj vede se Sös i po její smrti, by se k této možnosti čtenář mohl přiklonit.

Kniha ale není prodchnuta jen milující ježíšovskou aurou. Jsou zde i další postavy, které Nikolajovi pomáhají, nebo mu naopak zhoršují návrat k idylickému životu. Tyto momenty, dobré i špatné, se v příběhu střídají až kosmickou rychlostí, kdy za četby nevíte, zda má hlavní postava z pekla štěstí, anebo obrovskou smůlu. To dodává vyprávění ten správný šmrnc, doplněný správnou dávkou černého humoru, s nímž se dánští autoři nejspíš narodili.